Jan Fingerland: Americké univerzity, druhé bojiště války v Gaze

Čtěte také

Američtí studenti proti Izraeli. Vadí jim válka a disproporční utrpení Palestinců, uvádí novinářka Ciglerová

Záleží samozřejmě na úhlu pohledu: v USA je několik tisíc univerzit nebo podobných zařízení, nepokoje odkazující na události za oceánem se týkají jen několika procent z nich – a evidentně jen menší části studentů.

Současně jsou tyto události dostatečně výrazné na to, aby se staly předmětem pozornosti – i když jde vlastně více o událost americkou než blízkovýchodní.

A záleží samozřejmě na úhlu pohledu, jestli za skandál považujeme policejní zásahy na univerzitní půdě, nebo skutečnost, že tolik studentů přímo, nebo nepřímo podporuje teroristické hnutí. Samostatnou kapitolou je pak problematická úloha, kterou sehrálo vedení univerzit.

Univerzitní dialektika

Sami studenti, tedy ta jejich část, která se akcí účastní, se chápe jako progresivní síla, která bojuje proti údajné genocidě. A cítí se oprávněná revolučně porušovat univerzitní i jiná pravidla. Současně se, trochu paradoxně, odvolávají na ústavně zakotvenou svobodu vyjadřování.

Čtěte také

Jan Fingerland: Jak to má Greta s Hamásem

Jejich oponenti tvrdí, že jde hlavně o šíření chaosu a vyjadřování nenávisti. Že studenti nemají ponětí o situaci v Gaze a jen otrocky opakují hesla, jejichž význam tak úplně nechápou. A že celá akce má trochu groteskní příchuť.

Protestující jsou ochotni volat současně po příměří v Gaze i po intifádě. Dovolávat se svobody projevu a umlčovat ty, kdo mají jiné mínění. Bojovat ve jménu feminismu a práv LGBT komunity a současně nosit palestinské, nebo v případě dívek, islámské šátky a označovat Hamás za revoluční a progresivní hnutí.

Je pravděpodobné, že v některých případech akce, které by za jiných okolností mohly být považovány za legitimní vyjádření názoru, unesly nějací lidé v pozadí, možná napojení na islamistické organizace. Stanová městečka jsou podobně organizována, objevují se stejná hesla a mezi studenty se vyskytují lidé, kteří sami na univerzitě nestudují. Teprve v budoucnu se možná podaří odkrýt vše, co se dělo za kulisami.

Revoluční kvas

Jenže je také nepochybné, že část radikalismu je plodem dlouhodobého intelektuálního vývoje uvnitř samotných škol. K hnutí se hlásí i někteří profesoři, včetně takových, kteří otevřeně chválili události ze 7. října. Gaza je chápána jako symbol i pro jiné druhy nespokojenosti s Amerikou, kapitalismem, ekologickou krizí, nebo postavením menšin.

Čtěte také

Mladí Američané jsou kritičtí k Izraeli i k Bidenovi, který bez nich nevyhraje, přibližuje studentka Kolumbijské univerzity Chaloupková

Proto také někteří z protestujících strhávají americké vlajky, zatímco jiní studenti je brání. Kritici hnutí poukazují na to, že protestů se účastní velké procento studentů z privilegovaného prostředí, zatímco ti ostatní hledí hlavně dokončit semestr a zajistit si financování dalšího studia.

Pozorovatelé na místě zaznamenali zvláštní jev, totiž pocit některých studentů, že oni sami jsou vlastně Gazané, obležení nepřáteli a čelící hladomoru. Studentka Kolumbijské univerzity zcela vážně žádala pro své kolegy „humanitární pomoc“, což by za jiných okolností mohlo být považováno za hřích „kulturní apropriace“, a hlavně se dotknout skutečných Gazanů.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Ne všude se situace vyhrotila k okupaci univerzit, nebo jejich násilné vyklízení. Na Brownově univerzitě se protestující dohodli s vedením školy, že správní rada v říjnu projedná možnost stažení veškerých investic do izraelských společností – bojkot všeho izraelského byl mezi požadavky i na řadě dalších škol.

Objevila se srovnání s protesty roku 1968, kdy prarodiče dnešních studentů demonstrovali proti válce ve Vietnamu, nebo za občanská práva černochů. Možná platí Marxův postřeh, že historické události se odehrávají dvakrát, jednou jako tragédie a podruhé jako fraška. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu