Miliardář Fryc: Proč máme málo startupů? Češi se podceňují, Američané se nacpou všude a Izraelci mají odvahu

Čtěte také

Spor o windfall tax: Kvůli energetické krizi chybí státu 34 miliard. Malí akcionáři ČEZu chystají žaloby

Podmínky zákona o dani z příjmů, upravující právě zaměstnanecké akcie, se přitom nedávno změnily, novela platí teprve od letošního ledna. 

„Jenže to, co se schválilo, vůbec neřeší hlavní problémy zaměstnaneckých akcií. Z mého pohledu je to nefunkční paskvil,“ říká v pořadu Peníze a vliv Ondřej Fryc, zakladatel někdejšího startupu Mall.cz.

Po jeho prodeji před víc než dekádou se Fryc stal jedním z nejbohatších lidí Česka a byznysu startupů se věnuje dál i jako investor ve firmě Reflex Capital. 

Dopis premiérovi

Fryc je také jedním ze signatářů dopisu premiérovi Petru Fialovi (ODS), který minulý týden podepsalo téměř 150 zakladatelů, ředitelů a investorů začínajících technologických firem. Žádají v něm, aby jako premiér podpořil změnu, která umožní startupům zaměstnanecké akcie skutečně využívat. 

Čtěte také

Česko nevzkvétá. Spíše než štika v rybníce, jsme ten líný kapr u dna, říká prezident NKÚ Kala

Současná novela platná od ledna umožnila prvotním majitelům akcií odložit jejich zdanění až za deset let. Ale cesta od založení do plného rozvoje a zhodnocení startupu trvá v řadě případů podle podnikatelů velmi často déle.

Navíc zaměstnanci pak výnos z akcií stále musí zdanit ne jako běžní investoři nižší srážkovou daní, ale daní z příjmů a odvádět také obě pojištění. 

„Hlavní problém je nepochopení, co vlastně zaměstnanecká akcie dělá. Není to zaměstnanecký benefit. Ale vláda si to zjevně myslí, a proto na to aplikuje sociální a zdravotní pojištění,“ upozorňuje Fryc.

Stát tak zaměstnanci s akciemi své firmy nyní sebere na daních a pojistném přes 50 procent hodnoty. „A to je strašně nefér, protože externímu investorovi (pozn. red.: který si koupí libovolné akcie na burze), sebere jen 15 procent nebo nic, pokud to spadne do daňového testu,” uvádí.

Zaměstnanecké akcie jsou peníze

Startupy využívají zaměstnanecké akcie hlavně proto, že na začátku jejich zakladatelé potřebují rozvinout nějaký dobrý nápad, většinou ale nemají dost peněz.

Čtěte také

Digitální Portál stavebníka bude od července, slibuje ministr Bartoš. Pořád ani nevíme, jak se připravit, nevěří developer Soural

Aby přesto nalákali „chytré mozky“, nabízejí podíl na případném budoucím úspěchu firmy formou akcií. Z malé části startupů se totiž pak skutečně mohou stát i miliardové giganty. Například dánský Novo Nordisk začínal jako startup, dnes patří mezi nejhodnotnější značky Evropy. 

Dalším problémem v Česku nejen pro startupy je podle Ondřeje Fryce sehnat dost lidí. I proto, že je problém dostat je k nám ze zahraničí. Ať už kvalifikované, nebo nekvalifikované.

„Nikdo tady nechce dělat řidiče, skladníky, sestřičky v nemocnicích. A pak vidím diskuse o migraci, taková ta populistická hesla jako Čechy Čechům. To jsme úplně sami proti sobě, protože kdo bude dělat všechnu tu práci?,” upozorňuje podnikatel Fryc.

Když podle něj Mall.cz ještě za jeho působení potřeboval lidi do skladu, musel si je vzít ze zahraničí přes agenturu. Vyřizování povolení pro zahraniční pracovníky napřímo bylo se státem tak komplikované, že to firma vzdala. 

Češi se rádi podceňují

Problémem Česka je podle Ondřeje Fryce v neposlední řadě také nízké sebevědomí jinak šikovných a chytrých lidí.

Čtěte také

U staveb je třeba revoluce, ne evoluce. Pro studenty zaveďme vratné granty, radí ekonomové z NERV

„Startupy v Česku brzdí zejména české sebepodceňování, ta naše nátura. Češi mají tendenci se nikde moc necpat. Proti tomu se Američané cpou všude, dokážou se přeprodat, i když třeba nic moc nemají,” popisuje s nadsázkou Fryc.

Podle něj je to i tuzemským školstvím, kde stále přetrvává důraz na biflování a opomíjí se „měkké dovednosti, jako je například sebeprezentace a mluvení před lidmi“.

Příkladem pro inovátorské podnikání by pro nás podle Fryce mohl být Izrael, který patří mezi nejúspěšnější země, pokud jde o počet startupových jednorožců, tedy firem oceněných investory na víc než miliardu dolarů. V Česku jsou čtyři, Izrael jich má 26.

Důvodem je podle Fryce hlavně odvaha Izraelců. „Mají odvahu dělat chyby, jít a něco zkusit. To si myslím, že u nás chybí. Neúspěch se tu bere jako nějaké společenské selhání,“ dodává miliardář Fryc.  

Víc si poslechněte v dalším podcastu Peníze a vliv Jany Klímové.