Thomas Kulidakis: Pražské jaro pohledem tehdejšího Západu
Výhodou pobytu v zahraničí je možnost srovnat názory na různé dějinné události s lidmi, kteří se narodili a svůj život prožili s odlišnou historickou zkušeností.
Platí to také pro výklad událostí roku 1968, který si dnes připomínáme s pietou jako okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.
Pražské jaro, invaze a Američané v roce 1968. Na otočení kormidla nebyl čas
Pozice Spojených států tváří v tvář československému vývoji v roce 1968 byla do značné míry podobna té v roce 1948, možná byla ještě slabší.
V době mých studijních let jsem měl to štěstí studovat s vysokoškoláky ze zemí napříč celou Evropou. Jednalo se většinou o kolegy z oblasti sociálních věd, tedy budoucí politology, sociology, ekonomy a podobně. Často jsme diskutovali rozdílné zkušenosti, které jsme zažili v době studené války, kterou většina z nás zažila jako děti, znala z lekcí dějin, společenských debat a vyprávění rodičů.
Nejednou jsem se setkal s dotazem, jaké že to vlastně tenkrát za železnou oponou na východě bylo. Jestli přece jen něco nebylo na sociálních jistotách, tedy jistém zaměstnání a bydlení.
Na ochraně před dravým světem kapitalismu, hrozbou chudoby a nezaměstnanosti. Zpravidla jsem vysvětlil, že život v tehdejším Československu měl daleko do nějakého marxistického ideálu rovnosti a uspořádání pro všechny dle jejich potřeb. Když se totiž skupina prospěchářů chopí moci, je jedno, jestli se zaštiťuje komunismem nebo jinou ideologií.
Systém založený na nerovnosti
Kolegové ode mě slyšeli argumenty typu, že jsme si byli všichni rovni v nerovnosti vůči mocným členům strany, relativní chudobě a nedostatku zboží. A také jsme si byli rovni v nesvobodě, kdy názor byl jen jeden správný. Mé vyprávění, jak jsem musel coby malé dítě do zhloupnutí kreslit Auroru a snažil se vyhýbat průvodům, také chápali.
Sympatie a zájem světa vzbudilo pražské jaro tak na týden. Pak Československo z mapy Evropy zase zmizelo, tvrdí historik Tůma
V noci z 20. srpna na 21. srpna 1968 vstoupily armády pěti států Varšavské smlouvy přes hranice do ČSSR. Jak na pražské jaro reagoval svět? Historik z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma říká, že tehdy bylo problémů tolik, že jsme se na stránky světových novin dostali, ale jen na pár dnů.
Nakonec jsme se shodli, že jsme rádi, že žijeme v době, ve které žijeme a ne v době studené války. Protože vyprávění o životě pod knutou diktátorů ve Španělsku, Portugalsku nebo vojenské junty v Řecku znělo až příliš podobně jako mé o útlaku v Československu. Po studiích jsem trávil na kdysi studenoválečném Západě mnoho času pracovně. Dostalo se mi tedy šance mluvit i s politiky, novináři, filozofy i lidmi jiných profesí.
Vnímání roku 1968 z jejich strany stojí také za zmínku. Ojedinělý nebyl názor, že studenoválečné rozdělení světa byl fakt. Vpád vojsk Varšavské smlouvy je často vnímán jako odsouzeníhodný akt, který si ale nezadá s válkou ve Vietnamu, akcemi Spojených států ve Střední a Latinské Americe, podpoře diktátorů nebo obtížnou denacifikací Německa, kde ještě v roce 1968 zastávali vysoké pozice bývalí nacisté. Však tam také kvůli tomu právě v osmašedesátém mladí lidé demonstrovali.
Zajímavý je postoj lidí straších, kteří tehdy aktivně působili v levicovém hnutí. Okupaci Československa odsuzují a tehdy prý také odsuzovali. Jejich boj ale byl za občanská práva, práva Afroameričanů, boj proti diktátorům v jižní Evropě, za práva pracujících ve Velké Británii, boj proti kolonializmu, za emancipaci, milionové stávky dělníků ve Francii a podobně. Zločin Moskvy na nedostatcích kapitalismu prý nic nemění.
Z toho všeho plyne poučení také pro dnešní levici. Systém založený na nerovnosti je špatný vždy a všude a je proti němu třeba bojovat. Jen je nutné ho činit v rámci demokratických procedur. A v zájmu žádné strategie není podporovat spřátelené diktátory nebo vést zástupné války v třetích zemích. Platilo to pro studenou válku, platí to i dnes.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
