Zdeněk Svěrák: Nemůžu za to, že mě baví psát o hodnejch lidech
Je něco jako dobrá obchodní značka. Vyprodává kina, divadla i knihkupectví. Laskavý humor, kterým je pověstný, není póza, ale osobní vlastnost. Chce a bude psát, dokud bude dýchat. Hrozně ho to totiž baví.
Obecná škola, Vesničko má, středisková, Vratné lahve. To je jen krátký výčet filmových rolí Zdeňka Svěráka. Ve které si je nejvíc podobný sám sobě, je pro něj těžká otázka.
„Možná v Koljovi. Nejsem starý mládenec, ale je mi hodně podobný. V Obecné škole jsem to taky já. Ale jestli Honza natočí film Po strništi bos, tak to budu asi nejvíc já.“
Víte, že Jára Cimrman napsal rozhlasovou hru? Klikněte na video a zjistíte jakou!
Když začal pro svého syna Jana psát knihu Po strništi bos, musel prý pokleknout, aby viděl svět z dětské perspektivy. „Jde o to, udržovat si dětský pohled na svět. Nesmíte se přestat divit.“
Vivat Cimrman!
Zdeněk Svěrák toho má za sebou hodně, ale nejvíc pyšný je na Járu Cimrmana. „Byl to šťastný nápad. Uvědomuju si, jak je dobře, že jsme to s Ladislavem Smoljakem tak dobře promysleli, aby se to lidem neomrzelo. Cimrman mě posiluje na duši a myslím, že to tady zůstane.“
Laskavý humor je to, co prostupuje hry o Cimrmanovi i celou tvorbu Zdeňka Svěráka.
„Rád jsem v životě laskavej. Ale taky se mi lidi oškliví nebo hnusí a štítím se některých skutků. I tuhle vlastnost mám. Ale nemůžu za to, že mě baví psát o hodnejch lidech.“
Psaní jako životní zábava
To, že ho baví psaní, pro něj byl obrovský objev, který mu dal na zbytek života pocit štěstí. „Nejhorší životní období jsem zažíval, než jsem zjistil, co umím. Psát. A že to, co píšu, je k smíchu.“
Úděl všech, co tvoří, je podle Zdeňka Svěráka nikdy nepřestat. „Nenecháte toho, dokud chodíte. Nás to tak baví! Mám chuť ještě něco napsat a jsem smířený s tím, že to možná bude kategorie B nebo i C.“
Tři bratři
Hudební film Tři bratři je nejčerstvějším dílem Zdeňka Svěráka. Spolu s Jaroslavem Uhlířem do něj napsali písničky a jeho syn Jan pohádku režíroval.
Při premiéře sledoval Zdeněk Svěrák jak plátno, tak i dětské publikum. „Trpěl jsem, když se někdo protahoval nebo díval na mobil, jestli mu nepřišla zpráva.“
Za koho mívá na projekcích větší strach? „Za Honzu i za sebe. Ale spíš se bojím, abych se nedopustil chyby já. On má v povaze věnovat se všemu naplno, takže o něj se nebojím.“
Za synovu důkladnost v práci prý „může“ jeho maminka. „Naše děti vychovala moje žena a já byl jen takový přidavač. Ale nad všechny řeči je chovat se tak, jak chceme, aby se děti chovaly. Děti nás kopírují, takže se musíme snažit, aby ta kopie byla dobrá.“
Jak se cítí jako pradědeček? Jak uspává své vnuky? A co ještě plánuje? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
