1968
V noci z 20. na 21. srpna 1968 otevřel Československý rozhlas jednu z nejvýraznějších kapitol své historie. Svobodné vysílání, které přes okupaci země armádami Varšavské smlouvy dokázal provozovat po několik srpnových dní, mělo mimořádný význam.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 otevřel Československý rozhlas jednu z nejvýraznějších kapitol své historie. Svobodné vysílání, které přes okupaci země armádami Varšavské smlouvy dokázal provozovat po několik srpnových dní, mělo mimořádný význam.
Početný tým rozhlasových pracovníků udržoval kontakt mezi legálním vedením země a obyvatelstvem, přispěl k odvrácení chaosu a zřejmě zabránil více obětem na životech. Prostřednictvím zahraničního vysílání informoval cizinu o situaci v Československu. Varoval rovněž občany před okupačním vysíláním i před dalšími provokacemi okupantů a kolaborantů. Přesto si okupace vyžádala více než 130 lidských životů, šestnáct lidí zemřelo přímo před budovou tehdy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě.
Přesně po 50 letech si rozhlas události srpnové okupace připomněl velkým Projektem ’68. Jeho součástí nejsou jen připomínky invaze, ale celého dramatického roku. Vyvrcholením projektu byl třináctihodinový speciál Studio ’68, ve kterém moderátoři Jan Pokorný a Martin Veselovský spolu s desítkami hostů a redaktorů na místech, kde se před 50 lety měnila republika, připomněli okupaci doslova minutu po minutě.
Vše zakončil 21. srpna velký koncert na Václavském náměstí, kde desítka současných zpěváků za doprovodu kapely Petra Maláska a Symfonického orchestru Českého rozhlasu zazpívali největší hity roku 1968.
Nejnovější články
-
Osudy vědců 1968: Nebýt komunistů, tak mohl být Libor Pátý vědcem světového formátu
11. ledna 2021 odešel ve věku 91 let významný český fyzik profesor Libor Pátý. Kromě své vědecké dráhy se v roce 1989 podílel na založení Občanského fóra.
-
Ota Šik. Muž, který řekl pravdu o socialistickém hospodářství, ale nevydržel
Jedna z nejvýraznějších osobnosti pražského jara a ekonom Ota Šik. Autor hospodářských reforem, které měly vyřešit problémy Československa. Sliboval světlé zítřky.
-
Zemřela Kamila Moučková. „Já byla zaslepená vzteky, co to je za sprosťárnu,“ vzpomínala na okupaci
Kdyby přišel kouzelný dědeček a ona si mohla něco přát, chtěla by Kamila Moučková, aby těch 21 let po vyhazovu z Československé televize bylo kratších.
-
Ludvík Svoboda. Generál, který bojoval; prezident, který vyjednával
Válečný hrdina i prezident normalizace. Komunista komunisty zavržený a dokonce vězněný. To vše spojuje Ludvík Svoboda.
-
Rok 1968 mi obrátil život naruby: Krycí jméno Oxford. Příběh Anny Grušové
Hvízdavý zvuk raket pod stolem – to je první vzpomínka z dětství Anny Grušové, rozené Goldstückerové. Pochází z války, kdy na Velkou Británii dopadaly německé zbraně.
-
Rok 1968 mi obrátil život naruby: Emigrovala jsem z lásky. Příběh Lídy Rakušanové
Dodnes ji posluchači Českého rozhlasu Plus slyší v komentářích. Málokdo z nich možná ví, že z Československa odešla z osobních důvodů.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »