Dva tisíce slov: Nejvýznamnější dokument pražského jara

Manifest podepsalo více než sto tisíc občanů. Na konci srpna už tu byly ruské tanky.
Manifest podepsalo více než sto tisíc občanů. Na konci srpna už tu byly ruské tanky.

Den po zrušení cenzury, tedy 27. června 1968, vyšel dokument, který zarytí komunisté označovali jako důkaz, že se v Československu chystala kontrarevoluce. Josef Smrkovský o něm mluvil jako o politickém romantismu. Manifest Dva tisíce slov vyšel v několika denících a jeho sepsání iniciovali zaměstnanci Československé akademie věd.

Ludvík Vaculík byl 1. června 1968 požádán, aby napsal koncepci manifestu, prostřednictvím kterého by vědci, kulturní pracovníci a další mobilizovali občany k aktivitě na podporu progresivních sil. V prohlášení Dva tisíce slov autor i signatáři žádali změnu poměrů u nás.

Výzva k občanské aktivitě

Napsal jsem to podle sebe, a jelikož jsem to psal já, tak jsem to jako literarizoval, protože politický a žurnalistický slovník je mi odporný, a když páni přišli, tak věcně souhlasili, ale formě se podivili, vzpomínal po letech Vaculík.

Ten už rok před publikováním manifestu na sjezdu Svazu československých spisovatelů prohlásil, že za dvacet let nebyla u nás vyřešena žádná lidská otázka. Za tento výrok byl vyloučen z KSČ.

Karel Hvížďala: Zemřel veřejný intelektuál Ludvík Vaculík

Spisovatel Ludvík Vaculík prý píše na stroji a rukopisy posílá zásadně poštou

Šedovlasý ogar s bujnou hřívou a věčnou touhou po srozumitelném a funkčním řádu Ludvík Vaculík zemřel v sobotu 6. června 2015 krátce před tím, než jsme s ním mohli oslavit devětaosmdesáté narozeniny.

Manifest Dva tisíce slov obviňoval KSČ jako mocenskou organizaci. Vyzýval k odchodu členy strany, kteří zneužívali svých funkcí a podněcoval občany k aktivnímu ovlivňování společenského dění. Veřejnost měla před sjezdem KSČ dávat pozor, aby strana realizovala svůj akční program s lepšími lidmi než dřív.

19. července 1968 vyšlo zvláštní číslo Literárních listů, obsahující jednoznačně odmítavé postoje jednotlivců, kolektivů i osmi tvůrčích svazů k diktátu Moskvy a jejích satelitů. Během pár dnů přišlo do redakce Mladé Fronty až 20 000 podpůrných resolucí ze závodů a za manifest se postavily i některé okresní konference KSČ.

Potenciál nebezpečí pro stranu nezpůsobil text samotný, jako spíše skutečnost, že ho podepsaly desítky známých osobností veřejného života a následně s ním solidarizoval i národ. 

Následky manifestu

Vedení KSČ chtělo zorganizovat v závodech a okresních organizacích podporu svého stanoviska, ale narazilo, protože se mu postavili na odpor obyčejní členové KSČ i bezpartajní dělníci. 

Dva tisíce slov – Přečtěte si dokument, který komunisté považovali za pokus o kontrarevoluci

Ludvík Vaculík

Jeden den po zrušení cenzury v roce 1968 vyšel dokument, který zarytí komunisté označovali jako důkaz, že se v Československu děje něco nekalého. 27. června otiskly Literární listy a různé deníky Dva tisíce slov. Text vznikl na podnět pracovníků Československé akademie věd. Autorem je Ludvík Vaculík.

Manifest většina komunistických funkcionářu včetně Alexandra Dubčeka nepřijala. Po jeho vydání se sešla schůze předsednictva a sekretariátu KSČ. Ti následně v denících text  odsoudily jako výzvu, která se obrací proti novému vedení strany“. Komunističtí fundamentalisté text vnímali jako výzvu k občanské válce, reformisté zase jako ohrožení svých reforem. 

O rok později osmašedesátníci museli z tisku, rozhlasu a televize odejít. Zároveň byl uveřejněn manifest další — Slovo do vlastních řad, hlásající návrat k pevné ruce komunistické strany.

Ten podepisovali novináři, kteří stali na dalších dvacet let představiteli normalizačních sdělovacích prostředků. Na začátku července 1969 se konal aktiv těchto novinářů, kde promluvil i Ján Riško. Ten se pak stal ředitelem Československého rozhlasu a funkci zastával až do roku 1989.