V životě toho František Kriegel zažil hodně: ve 30. letech se účastnil španělské občanské války jako lékař, druhou světovou války (opět coby lékař) strávil v Číně napadené Japonskem, v únoru 1948 se aktivně podílel na komunistickém převratu – aby se ho strana jen o pár let později v rámci antisemitských čistek zbavila.
Čtěte takéHrdinové českého národa: František Kriegel
Vrchol jeho kariéry tak přišel až v 60. letech – poté, co byl v roce 1964 zvolen za KSČ do Národního shromáždění. V dubnu 1968 se stal dokonce členem ÚV KSČ.
Muž, který nepodepsal
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 ho spolu s dalšími vedoucími československými komunistickými politiky unesli do Moskvy. Právě tam se František Kriegel zapsal do historie: jediný člen československé delegace odmítl podepsat takzvaný Moskevský protokol.
Moskevský protokol uzavřel jednání mezi SSSR a ČSSR probíhající 23. až 26. srpna 1968. Sovětský diktát podepsala celá československá delegace s výjimkou Františka Kriegela. Znamenal popření Pražského jara, souhlas s okupací vojsky Varšavské smlouvy a otevření cesty k tzv. normalizaci.
Sovětská odplata na sebe nenechala dlouho čekat: už 31. srpna 1968 ho odvolali z předsednictva ÚV KSČ. Na podzim 1968 (to už coby řadový poslanec) František Kriegel hlasoval jako jeden z mála proti smlouvě o pobytu sovětských vojsk v ČSSR. V květnu roku 1969 ho definitivně vyloučili z KSČ.
Odmítl jsem podepsat Moskevský protokol. Odmítl jsem to proto, že jsem v tomto protokolu viděl dokument, který všestranně svazoval ruce naší republice. Odmítl jsem jej podepsat proto, že podepsání se dělo v ovzduší vojenského obsazení republiky, bez konzultace s ústavními orgány a v rozporu s cítěním lidu této země...
František Kriegel
Mimochodem, právě František Kriegel patřil mezi první signatáře Charty 77. Svobodného Československa už se ale nedožil. V září 1979 byl s infarktem převezen do nemocnice, na jeho následky zemřel 3. prosince 1979.