Alexander Dubček

Politická ikona roku 1968, první tajemník nejprve slovenských a poté československých komunistů. A také dvojnásobný předseda Federálního shromáždění. Nejen tím vším byl Alexander Dubček.

Narodil se v roce 1921 a o čtyři roky později odjel se svými rodiči, nadšenými komunisty, do Sovětského svazu budovat socialismus. Rodiče byli členy dělnického družstva Interhlelpo, v jehož rámci odjelo do Kyrgyzstánu něco přes tisíc našich občanů.

Ikona pražského jara i věrný straník. Alexander Dubček v rozhlasových nahrávkách

Politická ikona roku 1968, první tajemník nejprve slovenských a poté československých komunistů. A také dvojnásobný předseda Federálního shromáždění. Nejen tím vším byl Alexander Dubček.

Zpět na Slovensko se Dubčekovi vrátili v roce 1938. Interhelpo bylo v SSSR zlikvidováno pět let po jejich odjezdu. Sám Dubček vstoupil do komunistické strany hned následujícího roku, tedy ve svých v osmnácti letech.

Vzestup a pád

V roce 1944 se zúčastnil Slovenského národního povstání. Po válce vystudoval Vysokou školu politickou ÚV KSČ a ve druhé polovině padesátých let studoval i v Moskvě. Poté prošel několika vysokými stranickými funkcemi: stranický tajemník v Bratislavě, tajemník ÚV KSČ pro průmysl v Praze a vedoucí stranický tajemník v Bratislavě. V roce 1963 se stal prvním tajemníkem Komunistické strany Slovenska.

V roce 1968 se stal politickou ikonou pražského jara. Obrodný proces ukončila sovětská okupace (formálně internacionální pomoc pěti států Varšavské smlouvy) v noci z 20. na 21. srpna 1968. Dne 17. dubna 1969 byl Dubček ve funkci prvního tajemníka nahrazen Gustávem Husákem a odsunut do funkce předsedy Federálního shromáždění (tehdejšího parlamentu).

Zemřel krátce po revoluci

Na konci roku 1989 byl kooptován do Federálního shromáždění, zvolen jeho předsedou a v této funkci řídil volbu prezidenta Václava Havla. Dubček působil jako předseda shromáždění až do červnových voleb roku 1992, poté byl už pouze řadovým poslancem. Zemřel v listopadu 1992 na následky automobilové nehody.