NATO o invazi v roce 1968 vědělo, ale nezasáhlo, připomíná bezpečnostní expertka Kristina Soukupová
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa? Zvládnutá byla velmi dobře, hodnotí v rozhovoru s Lucií Výbornou Kristina Soukupová, žena, která získala doktorát na elitní katedře válečných studií v Londýně. „Mimochodem, invaze sice začala 20. srpna, ale vojska tu operovala už od června, pod záminkou vojenského cvičení. Bylo to připravované,“ připomíná.
Čtěte takéVše o 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy na jednom místě
O manévrech vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa tehdy věděla dokonce i Severoatlantická aliance. Ale nezasáhla. „Šlo o politické rozhodnutí, hrozba jaderného konfliktu byla příliš velká,“ připomíná expertka.
V případě invaze do Československa se tak opět ukázal obrovský rozdíl mezi chápáním války na Západě a na Východě. „Zatímco pro západní státy jsou jaderné zbraně poslední instancí, a do konvenční války tak nepatří, Sověti měli jaderné zbraně jako krok jedna,“ vysvětluje, proč se vedení NATO jaderného konfliktu tolik obávalo.
Žádnou invazi nemůžete opakovat dvakrát. Konflikt je vždy jiný. Invaze v roce 1968 byla navíc jiná i tím, že se nekladl odpor.
Kristina Soukupová
V kybernetické válce zatím nejsme. Operace už ale probíhají, říká náčelník generálního štábu Opata
Stodenní doba hájení? Nic takového nový náčelník generálního štábu Armády ČR Aleš Opata nezná. Do funkce nastoupil k 1. květnu 2018 a v rozhovoru s Lucií Výbornou připomíná: „Přechod a zapojení do funkce jsou poměrně dynamické.“
„Hybridní“ válka?
Experti často zdůrazňují, že dnešní válka se v porovnání s těmi minulými vede zcela jinými prostředky. „Novým elementem je kybernetické prostředí,“ upozorňuje Kristina Soukupová.
A přestože různé formy informační války probíhaly odjakživa, dnes je situace jiná. Díky takzvaným fake news se totiž informace dokáže během několika málo okamžiků dostat téměř po celém světě, varuje expertka.
„Žijeme ale v době velkých technických možností, a dnes tak umíme zmanipulovat i video. A to je velmi nebezpečné,“ dodává.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
