Petr Voldán: Osmičkový šedesátý osmý
Jsou slovní spojení natolik výmluvná, že k nim není potřeba dodávat příliš podrobností na vysvětlenou a přesto většina lidí ví, o čem je řeč. I když prý to už tak docela neplatí a nastupující generace to tak s některými historickými událostmi údajně nemá. Chyba školy, rodiny, celé společnosti? Asi všech dohromady a přidejme i všeobecný nezájem příslušníků těchto nových generací o dění kolem sebe.
A tak konstatovat, že “šedesátý osmý” je označení natolik notoricky jasné, že každý ví, co za ním je, je ošidné. Nicméně vycházím z předpokladu, že naše posluchačská základna nepatří k neinformovaným nebo netečným a navíc má svoje vlastní prožitky z té doby. Je složité vršit další slova o dění roku osmašedesátého, je jich teď kolem nás tolik, že mám obavu, aby to zrovna pro tu mladou generaci nebylo až kontraproduktivní.
Možná stačí, když si každý z nás, protože se naše historie týká nás všech, pospojuje pár slov, pro ony události charakteristických nebo výmluvných. A dostaneme se například do spousty protikladů. Naděje a zmar, očekávání a beznaděj, důvěra a zrada, lidskost a cynismus, bohužel i život a smrt - pod tím vším si vybavujeme detaily vlastních prožitků roku 68.
Zdánlivě obyčejná, banální slova dostávala kolosální rozměr, nebývalou sílu i nový, netušený význam. A nebo se jen potvrzovala jejich holá výmluvnost. Vlastenectví a hrdinství i zbabělost, nezištnost a zaprodanost. Okupace. Vlk a beránek. Taková věta “bratříčku, zavírej vrátka” jak z pohádky do té doby určitě neevokovala drsnou a krutou realitu srpna osmašedesátého.
Osmičkový šedesátý osmý je - jako další osmičkové - letos kulatý a proto intenzivnější. Neméně intenzivně vidím třeba i Mnichov třicátého osmého, kdy bylo nakročeno k tomu, že bychom se aktuálním srpnem osmašedesátého nemuseli ani zabývat, protože bychom jako národ přestali existovat. I vyslovením Mnichov se mnohým, nikoli už všem, vybaví jeden z extrémně vypjatých momentů naší osmičkové historie. Mnohá slova se prostě stávají symboly širšího než původního významu. Srpen osmašedesátého k nim, bohužel, patří. A teď už klidné pondělí i celý týden.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.