Ruští vojáci v srpnu 1968 „kempovali“ na hřebenu Rýchor v Krkonoších
Letos 21. srpna uplyne 50 let od chvíle, kdy se u přírodní rezervace na hřebenu Rýchor v Krkonoších usadila okupační sovětská jednotka.
Měla za úkol zajistit rádiové spojení mezi jižní a severní stranou Krkonoš. Tím začala 12 měsíců trvající devastace vzácné přírodní lokality známé jako Dvorský les, jinak také Rýchorský prales, proslulá pokroucenými kmeny buků.
Půl století staré události poznamenaly nejen podobu Rýchorského pralesa, ale i osudy některých pracovníků Krkonošského národního parku založeného v roce 1963.
„Dodnes události na Rýchorách připomínají třeba dvě řady vrbových keřů, přirozených náletů, které i po letech lemují od aut vyježděné koleje na vřesovišti. A také trsy narcisů, které si tam během pobytu zřejmě některý z vojáků vysadil,“ řekl první polistopadový ředitel KRNAP Jan Štursa.
Podle něj se do sporu s okupační armádou okamžitě vložil tehdejší ředitel KRNAP Miroslav Klapka, který byl zděšen chováním vojáků v rezervaci. Probíhaly tam výkopové práce, terén byl rozježděný auty, vojáci v pralese káceli stromy na otop. Shodou okolností se v té době na Rýchorách konalo mezinárodní setkání mladých ochránců přírody takzvaný Intercamp.
„Ředitel Klapka požádal ruskou účastnici, aby překládala, a oba vyrazili za velícím důstojníkem jednotky. Důstojník byl tak rozčílen, co si to ten civil dovoluje, že ho vykázal pryč. Mirek se ale nevzdal a dál bojoval za přemístění vojáků a jejich techniky na jiné místo,“ uvedl Štursa.
Dohoda o odsunu
Ruští vojáci bivakovali na Rýchorách v provizorních přístřešcích, zemljankách i v kabinách aut. „Nemohli pochopit, že prales je les bez zásahu člověka a začali to tam, jak říkali, uklízet. Pálili i popadané dřevo,“ řekl Štursa.
Nakonec vedení parku dosáhlo svého. Štursa pro časopis Krkonoše - Jizerské hory uvedl, že v létě 1969 došlo přímo na hřebenu Rýchor za účasti českého zmocněnce pro pobyt vojsk a vysokého ruského vojenského pohlavára k dohodě o odsunu jednotky, včetně odstranění škod.
Podle něj se odsun okupačních jednotek v té době podařil jen v Krkonoších a pak v jižních Čechách. Nebylo to ale zadarmo. Následovala perzekuce hlavních aktérů odporu. Klapka byl z funkce ředitele odvolán a roku 1970 se vrátil zpět ke své původní profesi předáka na dole v Radvanicích na Trutnovsku.
Na Rýchorách už téměř nic nenapovídá tomu, co se tam v letech 1968 a 1969 dělo, příroda staré rány zacelila. Rýchorský prales o rozloze 64,1 hektaru s roztroušenými bukovými porosty v převažující smrčině se nachází v nadmořské výšce kolem jednoho tisíce metrů.
Související
-
Tank na náměstí v Liberci připomene tragické události srpna 1968
Tank u podloubí Benešova náměstí připomene 21. srpna Liberečanům tragické události srpna 1968. Instalaci doplní velkoformátové fotografie a dokumenty.
-
Z Čechů tomu nikdo nevěřil, vzpomínal Miloš Forman na srpen 1968
Černý Petr, Konkurz nebo Lásky jedné plavovlásky. To byly filmy, kterými se v 60. letech proslavil Miloš Forman, který po okupaci v srpnu 1968 zůstal na Západě.
-
Výstava fotografií ze srpna 1968 na Staroměstské radnici
Na Staroměstské radnici si připomínají 50. výročí od událostí v roce 1968, a tak si pro vás připravili výstavu 190 fotografií s názvem Sovětská invaze - srpen 1968.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.