Václav Cihlář – lékař, který v srpnu 68 v Liberci zachraňoval životy

21. srpen 2018

Pro lékaře liberecké nemocnice byl 21. srpen 1968 velkou zkouškou. Naštěstí bylo z důvodu pravidelného letního malování vyklizené jedno patro budovy chirurgie, jehož 40 prázdných lůžek bylo nakonec připraveno přijmout oběti okupace.

Během vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 68 v liberecké nemocnici na oddělení chirurgie chyběl primář i jeho zástupce. Ostatní lékaři se ale i přesto dokázali rychle zorganizovat. Vytvořili skupinu, která třídila raněné, povolali pomoc ze zubního a gynekologického oddělení, ale i z ortopedie, která byla tehdy v jiné části města, v Jedličkově ústavu. V té době šestatřicetiletý lékař Václav Cihlář zůstal se svými kolegy v nemocnici nepřetržitě celé dva dny. 

Hrůza z toho, co je možné

„Tato vojenská věc, hrubě násilná, byla absolutní nevíra a hrůza z toho, co je možné,“ vzpomíná na srpen 1968 doktor Václav Cihlář. „První zraněné jsme měli už před druhou hodinou v noci,“ upřesňuje.

Srpen 1968 v Liberci

„Liberecká radnice se opravovala. Byla celá obložená trubkovým lešením, na kterém stáli mladí lidé. Tam byla první střelba, při které zemřel Zdeněk Dragoun,“ popisuje lékař a dodává: „Druhá vlna přišla, když narazil tank do podloubí a zřítil se barák.“

Holčička s prostřelenou rukou

„Při takovém masakru se musí postupovat zcela jinak než při mírové chirurgii,“ upřesňuje Cihlář. Bylo potřeba, aby se lékaři maximálně soustředili, jelikož měli jednu operaci za druhou. „Poslední, koho jsem operoval, byla malá postřelená holčička. Mohlo jí být tak osm až deset let. Koukala z okna a jak stříleli samopalem, tak to chudinka chytla,“ popisuje doktor a dodává: „Měla prostřelenou levou ručičku, rozdrcené kosti v dlani. A takový detail vám v hlavě ulpí.“

Na strach nebyl čas

Na otázku, zda měli čas se strachovat, odpovídá, že to je ani nenapadlo. I přes veškerou snahu se však nepodařilo úplně všechny zachránit. „Bylo celkem devět mrtvých,“ říká. „Kdyby ale začali masově střílet, tak to by byla katastrofa,“ uzavírá pamětník, který 21. srpna 1968 ve městě pod Ještědem pomáhal raněným.

Srpen 1968 v Liberci

Doktoru Cihlářovi asistovala při operacích i jeho žena Dana. Dětská lékařka, která pracovala v Chrastavě, do své ordinace tehdy ráno ani nedojela. Když řidič sanity, která ji vezla, viděl projíždějící tanky, rovnou s ní zamířil do nemocnice.

autoři: Lucie Fürstová , Kateřina Štulíková , Jaroslava Mannová
Spustit audio