1968
V noci z 20. na 21. srpna 1968 otevřel Československý rozhlas jednu z nejvýraznějších kapitol své historie. Svobodné vysílání, které přes okupaci země armádami Varšavské smlouvy dokázal provozovat po několik srpnových dní, mělo mimořádný význam.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 otevřel Československý rozhlas jednu z nejvýraznějších kapitol své historie. Svobodné vysílání, které přes okupaci země armádami Varšavské smlouvy dokázal provozovat po několik srpnových dní, mělo mimořádný význam.
Početný tým rozhlasových pracovníků udržoval kontakt mezi legálním vedením země a obyvatelstvem, přispěl k odvrácení chaosu a zřejmě zabránil více obětem na životech. Prostřednictvím zahraničního vysílání informoval cizinu o situaci v Československu. Varoval rovněž občany před okupačním vysíláním i před dalšími provokacemi okupantů a kolaborantů. Přesto si okupace vyžádala více než 130 lidských životů, šestnáct lidí zemřelo přímo před budovou tehdy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě.
Přesně po 50 letech si rozhlas události srpnové okupace připomněl velkým Projektem ’68. Jeho součástí nejsou jen připomínky invaze, ale celého dramatického roku. Vyvrcholením projektu byl třináctihodinový speciál Studio ’68, ve kterém moderátoři Jan Pokorný a Martin Veselovský spolu s desítkami hostů a redaktorů na místech, kde se před 50 lety měnila republika, připomněli okupaci doslova minutu po minutě.
Vše zakončil 21. srpna velký koncert na Václavském náměstí, kde desítka současných zpěváků za doprovodu kapely Petra Maláska a Symfonického orchestru Českého rozhlasu zazpívali největší hity roku 1968.
Nejnovější články
-
VIDEO: Pražské jaro 50 let poté – co dělal Československý rozhlas v roce 1968?
Událostem kolem pražského jara 1968 a roli rozhlasu se věnovala konference v Lichtenštejnském paláci. Co se v rozhlase dělo před okupací a při příjezdu vojsk?
-
Rok 1968 mají Slováci spojený s federalizací. I normalizaci měli mírnější, říká historik
„Reformisté byli důsledně vymeteni stejně jako v českých zemích, ale na Slovensku mohli zůstat v alespoň trochu slušném zaměstnání,“ upozorňuje historik Jan Rychlík.
-
Pro velkou část občanů bylo pražské jaro příležitostí cítit se svobodněji, říká historik Tomek
Co mohou časopisy z konce 60. let vypovědět o tom, co si vlastně lidé slibovali od obrodného procesu? Odpovídá historik z Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.
-
Lidé chtějí svobodu slova. Ochrání dělníci novináře před komunisty?
Červen 1968 přinesl dočasné zrušení cenzury v Československu. Kvůli stupňujícím se útokům proti televizi, rozhlasu i novinám zakládaly podniky výbory na obranu tisku.
-
Alexander Dubček byl naivní, když chtěl v Československu svobodu
Pražské kino Lucerna uvádí až do srpna snímek Laca Halamy Dubček. Jeho hlavním hrdinou je Alexander Dubček.
-
Jacques Rupnik: Komunisté jsou jedním z mnoha problémů české demokracie
Rozhovor s česko-francouzským politologem Jacquesem Rupnikem nejenom o tom, proč ruská oficiální místa o invazi do Československa v roce 1968 nemluví.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 25
- 26
- 27
- 28
- 29
- …
- následující ›
- poslední »