Válečný hrdina i prezident normalizace. Komunista komunisty zavržený a dokonce vězněný. To vše spojuje Ludvík Svoboda.
Srpen 1968, sovětské tanky doprovázené absurdně neostalinskou propagandou. A proti nim nečekaně silná občanská společnost. Připomeňte si atmosféru prvního týdnu po okupaci.
21. srpen 1968. Okolo páté hodiny ranní přijíždí ke kasárnám v Holešově na Kroměřížsku desítky sovětských tanků.
Nejúspěšnější česká sportovkyně, národní symbol odvahy a svého času druhá nejznámější žena planety. V životě ale čelila překážkám, které ji téměř srazily na kolena.
Když se hovoří o pražském jaru 1968, zpravidla se mluví o politickém uvolnění a svobodě vyjadřování. Existoval ale také pokus o hospodářskou reformu.
První měsíce roku 1990 byly nabité událostmi, na které se už zapomnělo. Patří k nim i sebevražda politika Viliama Šalgoviče – muže, který pomohl Sovětům během okupace 1968.
„Za jediný den nadělali Rusové v Praze víc škody než Němci za celých šest let, co tu byli,“ řekl 21. srpna 1968 dopoledne jakýsi muž v Praze americkému novináři.
Léto roku 1968 přineslo v Československu nebývalý závan svobody do sdělovacích prostředků. Otevřeně se psalo zejména o chybách uplynulých dvaceti let.
Ostře sledovaný Silvestr – to byl oficiální název rozhlasového silvestrovského vysílání v roce 1968. Znovu zavedená cenzura už dokázala potlačit některé nepohodlné pasáže.
