„Porážka není hanba. V roce 1968 jsme nemohli vyhrát, ale způsob porážky byl zcela v našich rukou,“ říká bývalý politik Petr Pithart. 

Rok 1968 výrazně poznamenal životy mnoha československých politiků. Klíčový byl i pro Gustáva Husáka...

Jedinou ženou mezi vrcholnými československými politiky roku 1968 byla Marie Miková. Osud dnes už zapomenuté političky připomínají Portréty.

Jiří Dienstbier, Sláva Volný a mnozí další byli 21. srpna 1968 u rozhlasového mikrofonu v Praze. Pamatují na ně ti, kteří slyšeli státní hymnu doprovázenou střelbou.

„Víte co, ani v Americe byste v 60. letech nežili ve svobodě. V hojnosti, protože se všechno dalo koupit, ale svoboda nebyla nikde. Obzvlášť to platí pro umělecké svobody.“

Během srpnové noci z 20. na 21. srpna roku 1968 obsadila vojska Varšavské smlouvy pod vedením sovětské Rudé armády Československo. Jejich pobyt trval dlouhá desetiletí.

Nepříjemné otázky a příjemné i méně příjemné odpovědi, tak by se dala charakterizovat atmosféra na masových mítincích mládeže v roce 1968.

Události československého jara a léta 1968 si spojujeme s velkými politickými změnami. Jenže lidé nežili jen politikou. 

Srpen 1968. V Praze jezdí tanky a v ulicích se střílí. Ve všeobecném zmatku uniká pozornosti mrtvá žena, prodavačka klenotů, která v centru města zemřela po výstřelu.