Coby kamenem dohodil od českých hranic, v dolnorakouské vesnici Sitzendorf, bydlí ve starobylém domě manželé Milan a Irena Ráčkovi. Sousedé je nejspíš považují za Rakušany.

Svatořečení sv. Anežky předcházelo před třiceti lety sametové revoluci. Co by nám asi řekla dnes? Uvažuje ve svém fejetonu kněz Jiří Barhoň.

Účast na vysílání rozhlasu během Pražského jara, v srpnu ’68 a jasné postoje v lednu 1969 po úmrtí Jana Palacha znamenaly tehdy pro řadu osobností blížící se konec kariéry.

Vzpomíná novinářka a bývalá disidentka Petruška Šustrová a bývalý slovenský ministr kultury Ladislav Snopko. Tehdejší politickou atmosféru přibližuje historik Jan Břečka.

Nejčernějším dnem okupace vojsky Varšavské smlouvy se pro obyvatele Jičína stala sobota 7. září 1968. Tragická a nesmyslná smrt Jaroslava Veselého a Zdenky Klimešové.

V kritických srpnových dnech k posluchačům promlouvaly hlasy Vladimíra Fišera, Evy Kopecké a dalších redaktorů Československého rozhlasu.

Hlasatelé vyzývali ke klidu a tichému odporu vůči okupantům i ve chvílích, kdy byla ve vysílání slyšet střelba a rachot tanků. Poslechněte si záznamy vysílání.

Dvojice mužů, která se po krátké době rozpačité (a pragmatické) spolupráce střetla v pookupační části tzv. krizového období 1968/69 o podobu normalizace v Československu.

Když v roce 1969 odjížděla hokejová reprezentace na světový šampionát do Stockholmu, nebylo jejím hlavním cílem vyhrát. Hokejisté už dopředu vyhlašovali jiný cíl.