Ota Šik

Ota Šik a ekonomické aspekty pražského jara

• Upravit
• Smazat

Když se hovoří o pražském jaru 1968, zpravidla se mluví o politickém uvolnění a svobodě vyjadřování. Jaro a léto 1968 bylo ale spojováno i s pokusem o hospodářskou reformu. Jako s mnoha jinými věcmi roku 1968 to ani s ní nedopadlo slavně.

Muž, který do KSČ vstoupil v roce 1940 a zbytek války strávil v koncetračním táboře Mauthausen, se do historie nesmazatelně zapsal jako tvůrce snad nejznámější ekonomické reformy v československých dějinách: přísně plánované hospodářství měly v 60. letech nahradit prvky tržní ekonomiky (například o prosperitě podniků měl rozhodovat úspěšný prodej jejich výrobků).

Právě Šikova ekonomická reforma se stala jedním z hlavních témat pražského jara. A samotného Šika vynesla do popředí zájmu: v dubnu 1968 byl na základě návrhu Alexandra Dubčeka jmenován zástupcem ministerského předsedy a koordinátorem hospodářských reforem.

Z výsluní do emigrace

Čtěte takéJak měly vypadat Šikovy ekonomické reformy?

Stal se jedním z nejexponovanějších představitelů reformního hnutí uvnitř KSČ, na výsluní ale nevydržel dlouho. Přišel 21. srpen a s ním nejen konec reforem, ale i Šikovy politické kariéry. 

Po ztroskotání pražského jara emigroval do Švýcarska, kde od roku 1970 pracoval jako pedagog (v Basileji a Manchesteru). Později se stal profesorem ekonomie na Vysoké škole hospodářských a sociálních věd v Sankt Gallenu ve Švýcarsku.